Poprvy krat, spomienka na dectvo..

12. září 2010 v 19:15 | ja a nikto iny
 Mily svet prepacmi moje preslapi ved... som tu po prvy krat!! :D  tento tyzden sa mi konecne po dlhej dobe zapacila tema tyzdna. Burku som nestihla, nebolo casu a pri tych 3 dvanastkych a sobote co som mala v praci som rada ze po dlhom spanku som mohla nieco napisat.
 Poprve... cely zivot je po prvy krat. Pve krociky, rande, praca, pady, uspechy.. kazdy den je nase "poprve".
 Tak som rozmyslala ako sa clovek meni. Ani si to clovek nevsimne den za dnom, tyzden za tyzdnom a prejde rok. Ak by ste po roku stretli priatela, tak zistis ze ste uz trochu iny ako pred tym.
U mna to je podobne. Dokonca sa odvazim tvrdit, ze keby som dlksie v spolocnoti byvaleho spoluziaka (kamarata, skratka cloveka ktory ma poznal)  tak on zisti ze ma skoro nepozna a ja by som bola mozno na tom podobne. Strasne moc som sa zmenila a napriak svojej nedokonalosti ktorej som si vedoma, som zo sebu spokojna (tedy snazim sa) a nezavidim nikomu jeho zivotny udel (ani bankovi ucet xD).


Ale este stale som nenacala co som chcela :-/. Nie toto nebude sloh a same uvazovanie.. Vlastne chcem vam porozpravat ci sa zamyslet nad mojimi prvymi kresliarskymi pokusmi.
 Ak pisem prvymi tak doslova :)). Mala som 4-5 rokov ked zakorenila vo mne hlboka tuzba vedet kreslit. Vtedy som este nevdela urobyt ani suvisly kruh aby sa podobal na slnko a ked som vydla postavicky co robila moja najtarsia sestra, tak som bola na tolko unesena ze som zacala casto cmarat a napodobnovat ju. Ako je to pravdaze u mladsích surodencov zvikom :D.

 Mala nazorna ukazka kresby ktora ma  fascinovala, jednoducho su veci ktore mi utkveli v pameti.. neni to samozrejme presne, ale tak si to ja pametam :D

Spomienka na dectvo


 Nuz a potom som si cmarala a dostala sa na skolu kde sme mali odbor, kde sa ucilo kresli atd.. (ale uz som zlenivela a neviem ci by som dokazala urobyt super portret). Dokonca to bol maturitny odbor :D.
 A za vsetko vdacim vlastne sestre, ktora ma podporovola aj pri vybrani strednej skoly. Snad sa nenastve ked prezradim jej meno.. sestre Helenke, ktoru moc lubim a aj ked byva az v dalekom anglicku casto na nu myslim a vzdy tu budem pre nu, nez uz sa cokolvek udeje. Heja dakujem! :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Páči sa ti môj blog?

áno 69.7% (317)
nevím 13.8% (63)
nie 16.5% (75)

Komentáře

1 wamp.dark wamp.dark | Web | 12. září 2010 v 19:33 | Reagovat

to je moc hezky řečeno (nebo spíš napsano) :-)

2 Shariony Shariony | Web | 12. září 2010 v 19:50 | Reagovat

Taky jsem se po sestře opičila a kreslila podobně okna se záclonkami, ale jí se to nelíbilo, tak své kresby přede mnou schovávala 8-O  :-?

3 Jarka Jarka | Web | 12. září 2010 v 20:19 | Reagovat

I já jsem ráda kreslila a moji dva syni kreslí taky a řekla bych, že moc hezky. Nedivím se, že když kreslila tvoje sestra kreslila jsi též, asi to máte obě v genech. A moc hezky o sestře píšeš, je hezké, když se mají sourozenci rádi. :-)  :-D

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. září 2010 v 20:26 | Reagovat

Něco utví v paměti nadlouho.
Ten obrázek je báječně optimistický.

5 Vendy Vendy | Web | 12. září 2010 v 20:39 | Reagovat

Vzpomínka na naše první malovací pokusy... a většinou to vystihovalo to co nám bylo nejblíž. Domeček, táta s mámou, případně sourozenci, zahrádka a sluníčko.
Je dobře, že ses dala na ten malovací kurz.
P.S. zlatíčko, já počítala s tím, že tě osloví Awali nebo Beatricie, tak jsem jim nechtěla blokovat kontakty.
Ale pokud se tak nestalo (možná i ony počítají s něčím podobným :-D ), zvu tě do hry Deset věcí, které mám ráda - v podstatě o kopíruj pravidla hry, uveď toho kdo tě zve, deset věcí které máš ráda a deset lidí, kterým chceš hru rozeslat.
A kdybys nenasbírala deset, tak aspoň pět...
Takže, sluníčko, zvu tě do hry, podívej se ke mně na blog - znovu! :-D

6 beatricia beatricia | Web | 12. září 2010 v 21:01 | Reagovat

Moc hezká vzpomínka na dětství, celý článek je krásně citově zabarvený.
Zlato, máš u mne pořád šest klikacích ikonek v článku Burza drobností. :-)

7 pavel pavel | Web | 12. září 2010 v 21:02 | Reagovat

a máš kresby z dětství?... můžeš je sem i dát, pokud chceš, rád se na ně jistě každý podává... :-)
s tím že se člověk mění každý den, máš pravdu, měníme "kůži" a často nás n apadá, jestli nám blízkého člověka někdo nevyměnil... :-(

8 Lucerna Lucerna | Web | 12. září 2010 v 21:18 | Reagovat

[1]: dik :-D
[2]: nj aj moje nekedy tak vedeli sa hnevat ked som sa v nektorych veciach opicila :D ale ja to nikdy nevzdala.. som nezmar xD
[3]: my sme vsetky velmo talentovane.. :D ja milujem svoje sestricky, su to moje zlaticka 8-)
[4]: jj a cato su to take drobnosti.. asi ten optimizmus sa mi zapacil :-D
[5]: dakujem za pozvanie, moc si to vazim :)
[6]: uz bezim pozret, diiik :-D
[7]: nuz to ma nenapadlo.. mohla by som stare kresby pozret ale neviem veru :-D jj ludia sa menia, zalezi co maju v povahe nikdy to podla mna neni zase rapidna zmena ;-)

9 beatricia beatricia | Web | 12. září 2010 v 21:46 | Reagovat

Ten obrázek tanečnic jsem stáhla z Googlu z rubriky Malé hezké obrázky. Je to celá série tančících fugurek. Moc se mi líbil, protože je křehký a jemný. Snad se ti také bude líbit. Vem si ikonky všechny, jestli se ti líbí. :-)

10 Evil Evil | Web | 12. září 2010 v 22:13 | Reagovat

přesně tak.. všechno je poprví.. úplně všechno.. proto si každý den malinko promyslet.. a pak přijít na ty kroky, který by podle nás byly správné.. protože je to všechno poprvé.. a taky naposledy.. obrázek krásnej.. a ten v záhlaví mě uchvátil :-)

11 Labanda © Labanda © | Web | 13. září 2010 v 0:56 | Reagovat

koukám že  nadání je od dětství ;-) .-) kuju za pochvalu :-) ;-)

12 Karoll Karoll | Web | 13. září 2010 v 6:57 | Reagovat

je škoda, že nemáš ty první obrázky...my si je doma schováváme a čas od času prohlížíme...už jich máme scelou řadu a i na nich je vidět, jak se mění naše schopnosti a styly "čmárání"

13 Janinka Janinka | Web | 13. září 2010 v 9:45 | Reagovat

Přesně takovéhle obrázky jsem malovávala jako dítě. Jen místo chlapečka tam byla moje máma a sestřička a všechny jsme se takhle držely za packy... Jó to byly časy... :-)

14 Tomáš Tomáš | Web | 13. září 2010 v 16:31 | Reagovat

Ty máš totiž talent na všechno. Kreslení, psaní básniček, focení a já nevím na co ještě. Jo, ještě ta maska, asi je to modelování.
Já neumím kreslit vůbec a takový obrázek bych nenamaloval i kdyb si mne chtěla zabít. :D  :D  :D  :D  :D

Do té soutěže jsem tě nepozval, protože jsem viděl, že tě pozvala Batricia. Nechtěl jsem, aby se to někde zdvojovalo. Jinak bys určitě v té desítce byla. Tak promiň. :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

15 Caddy Caddy | Web | 13. září 2010 v 16:36 | Reagovat

Krásně a zajímavé jsi to napsala :-) Poprvé... máš pravdu, všechno je někdy poprvé a my se s tím musíme vypořádat. Bohužel jsem i věci, které jsou poprvé a naposledy. Škoda, že nejde vrátit čas a my bychom mohli prožít některé věci ještě jednou...

Moc díky za pochvalu :-) Určitě ještě něco napíšu :-)

16 hejcig hejcig | 14. září 2010 v 0:34 | Reagovat

Miriamka, krasny clanok. Moc si to vazim. Aj ja ta lubim ty moj maly cipo. ;-) :D

17 Leňulí Leňulí | Web | 18. září 2010 v 21:15 | Reagovat

Ahoj Lucerničko. :-)
Mam starsi sestru, takze vim, o cem mluvis. Dost casto se stava, ze jsou si sourozenci v zalibach podobni, ale jde asi nejspis opravdu o to, ze to dela ten starsi a mladsi to "okouka".
Je pravda, ze kdyby se moje sestricka kdysi nerozhodla ucit na kytaru, nikdy bych se neucila ani ja... :-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama