Poviedka, alebo pribeh?

11. dubna 2010 v 19:24 | ja a nikto iny |  > Otvorená kniha

1 kapitola ?

Za dverami.


Zastavila sa pri dverach. Vedsinou, ked sla dole schodami bolo pocut od tial hadku ci plac. Dva hlasi sa teraz niesli v hrozivom hneve.
"Aha, suseda je zase doma" pomyslela si. Vedela, ze tam nema co robyt, ze sa nepatry pocuvat za dverami. Nieco ako keby ju vsak k dveram pritahovalo, pritiskla ucho na dvere. Poznala tie hlasi, zase sa hadala z dceru. Bolo dost divne, ze sa ony tak casto hadaju, lebo jej dcera vypadala ako tichsia povaha.. a sama rodina mala dobru povest. Z myslienok ju vytrholo neco medzi krikom a zvysenym hlasom.
"Nez idem kdekolvek a urobim cokolvek, ty si najdes neco aby si sa mohla na mna rozculovat. Toto povec svojim kamaratkam ako sa tu spravas, ako sa pretvarujes!" Ako doznel hlas dievcata, tak zacula zas susedu.
"Ty spratek! Ako sa to semnu rozpravas! tak ja sa pretvarujem a opovaz sa na mna este raz kricat a vsetko toto zhodim na zem!"
dievca vsak vykriklo "Knim si mila a doma si odporna." z poslednym slovom mu zlyhal hlas.
Bolo pocut rincenie skla rozbijajuceho sa o podlahu a buchnutie dvery. Potom zaznela hlasno hudba dakej metalovej skupiny.
Odtiskla sa od dvery a uvedomila si ze stoji vo svojej izbe. "Uz mi sibe, pomyslela si."
Ta suseda bola jej mamka a to dievca bola, ano bola to ona.. Zrutila sa na postel vedla hrajuceho radia a tupo hladela pred seba. Nedokazala plakat, uz nie. V mysli sa jej vynarala stale otaska.
"Preco my tak nenavidi? Preco?" Chytila ju zimnica. Poobzerala sa okolo seba a natiahla sa pre sveter, ktory bol hodeny na postely a navliekla si ho.
"A co ja? Milujem ju ci tiez nenavidim? Je to moja chyba, keby dokazem byt ticho a .." Sadla si uchopila macka a obiala ho.
"Nedokazem ju nenavydiet.. Kiez by ma namiesto tych vecnych vycitiek a ponizovania radsej bila." Znelo jej to hlupo, ale vedela ze tu bolest by laksie znasala. Tie rany sa laksie hoja..
Prisiel dalsi den, po nom dalsi a dalsi. Dni utekali v stale v tom istom zneni a odplavovali sa vo vire casu.

Bol krasny jarny den, zamkla vchodove dvere na dva zamky a hodila na chrbat ruksak. Vypla mobil a v mysli sa uistila ci tie dopisy pre brata a otca ulozila na spravne miesto. Bezpecne aby ho mamka nenasla a aj take aby ho oni este dnes objavili. Bolelo ju to a nechcela aby sa onu bali.
Divala sa na dvere a srdce jej divo bilo, bud teraz alebo nikdy. Este chvilu vahala potom sa otocila polozila ruku na zabradlie a pomaly kracala dole schodmi.


Porucik sa skloni nad papiermi a podlozi si rukov hlavu. Take zas mlady clovek, za mesiac by malo to dievca 20let.
Partak sa oprel o operadlo stolicky a odpil si z kavy. "Aka bola jej rodina?"
Porucik zlozil ruku a pokrcil ramenami. "Taka idelalna mila rodinka.. dost ich to vzalo."
Partak sa naklonil dopredu polozil pohar a uchopil ceruzku, z ktoru sa zacal pohravat.
Porucik vedel, ze chce nieco povedat, tak cakal kym sa vyjadry. Preslo 5 potom 10 minut, ale partak len sledoval ceruzku, ktora sa kyvala medzi prstami v pravidelnom rytme.
"Tom, tak co si nasiel medzi jej vecami, vraj tam bol list. Bola to samovrazda?" povedal trochu podrazdene porucik.
Partak - Tom neodpovedal len sa dalej pohraval z ceruzku. Porucik nanho hodil skaredy pohlad a pomaly povedal. "No tak nestvi ma! Ja viem ze ti to robi radost ma napinat, ale dobre vies ze na mna to neplati."
Tom zdvihol oci od ceruzky a uskrnul sa. "Ale vynimka potvrdzuje pravidlo, ze jo Vincente?" Na jeho meno hodil zvyrazujuci podton.
Porucik - Vinc sa zamracil tak ze by clovek prisahal, ze sa mu to obocie spojilo a odvrkol. "Ak mas prave teraz naladu ma provokovat tak si si vybral zlu chvilu, ja sa snazim pracovat! A nevolaj ma Vincente, lebo ja ta zacnu Tominko alebo vymyslim neco podobne.."
Tom sa prestal hrat z ceruzku polozil ju a usmial sa. "Snad sa az tak moc nestalo, vsak ok.."
Vstal presiel ku skryni a z ktorej vybral sacok z jej osobnymi vecmi. Zo sacku vybral list a polozil ho Vincovi na stol.
"Jednoducho mala smolu. Bola v nespravny cas na nespravnom mieste.. Ved si ho precitaj, ja nerad zbytocne hovorim a citat ti ho nebudu." Znova sa uskrnul a odysiel si sadnut na svoje miesto, kde znova uchopil ceruzku.
Vinc sa narovnal v kresle a z povzdychom zdvihol dopis. Vsimol si ze je tam znamka a napisany dnesny datum. Vybral list a zacal citat.

Draha Peta,
Ked budes citat tento dopis, uz budem na mile daleko. Rozhodla som sa odist a zacat novy zivot. . Uz takto zit viac nevladzem! Toto neni zivot, ale tiche umieranie. 
Neviem kam presne pojdem, ale neboj sa o mna. Kupim si listok do jedneho z mensich miest ,este neviem presne kam. Poziadam o pracu v nejakeho hoteli, obchode ci pohostinstve vsetko vsadim na jednu kartu. Neboj ja sa nestratim, zacnem novy zivot:). Ked sa mi to podary a usadim sa, tak ti poslem pohladnicu.
Este ta chcem poprosit, ak stretnes mojho brata tak mu povec, ze ho mam moc rada a ze sa mu ozvem.  Zatial sa maj krasne, urcite ti napisem, pa.     
tvoja Ela

Ked docital odlozil dopis a zamyslene pozrel na Toma. "Takze nehoda." povedal potichu.
"Hm, ale vypadala to tak bezproblemova rodina a jej matku to tak vzalo.."
Tom bez slova zakrutil hlavov a postavil sa zobral z vesiaka kabat.
"Uz je neskoro, mali by sme ist a hlavne ty..  Manzelka ti zasa vyhubuje, ze si robil prescas. Nechcel by som byt na tvojem mieste Vinc." Povedal mierne pobavene, ale tvar mal vaznu. Evidentne sa na temu pripadu, ktory povazoval uz za uzavrety nemienil bavit.
"Ok, tak podme" odvetil Vinc a kyvol unavene rukov. Zobral si tiez z vesiaka bundu a spolu vysli z kancelarie.



Napisala som to asi pred mesiacom.. moja prva poviedka, ci pribeh?
Preco sa pitam? Pretoze,  ked som to pisala tak este som nevedela, ze to bude mat hlavu a petu.. Nakonec to mala byt kratka poviedka na zamyslenie, ale kedze mam uz napisanu polovicku druheho dielu, moze to byt aj prva kapitola pribehu.
Je to moje prve dielo a nebudem si nahovarat ze som dopry pisatel, ale predsa som ho zverejnila. Som zvedava na vase reakcie a aj ci chcete dalsie pokracovani, ktore ale upozornujem nebude uz take jednoduche, mam rada necakane zvraty:) Bude to mierne fantazy, aspon tak je to v plane :D.
Rozhodnite vy v ankete. Chete pokracovanie??
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alue Alue | E-mail | Web | 11. dubna 2010 v 19:44 | Reagovat

Ahojky :)
Ten začátek mi přišel dost povědomý. Taková klasická situace v životě náctiletých. - Nepsala jsi to náhodou na základě vlastní zkušenosti? - Docela mi to tak přišlo. :)

2 Tomáš Tomáš | Web | 11. dubna 2010 v 20:01 | Reagovat

Určitě napiš další díl.Je to dobré.
Děkuji za koment.

3 Leňulí Leňulí | Web | 11. dubna 2010 v 20:19 | Reagovat

Taky hlasuji pro další díl, je to dobrý začátek. :-)  ;-)

4 Awali Awali | Web | 11. dubna 2010 v 22:00 | Reagovat

8-)  raz si cool tak to uz nezmenis ... :-D

5 Labanda © SBé Labanda © SBé | E-mail | Web | 11. dubna 2010 v 23:03 | Reagovat

že o ;-) zlatíčko musím rychle něco dodělat nějak nestíhám a pak se v klidu vrátím a přečtu si to ju ;-) :-)

6 Barísek Barísek | Web | 12. dubna 2010 v 14:42 | Reagovat

Ahojky na mém blogu je jedna celebritka ale newíím jak se jmenuje můžeš mi pomoct a něco i přitom vyhráát ...plosíím přid a vyhrej překváápko zatím papa...
Ps:krááááááááááásnej blog...pošlu ho všem.. :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-) pa zatíím a nezapomen přijít... :-)

7 Vendee Vendee | Web | 12. dubna 2010 v 16:59 | Reagovat

Senzace! Napiš prosím další, nebaví mě čekat, takže rychle :D :D

8 Caddy Caddy | Web | 12. dubna 2010 v 19:18 | Reagovat

Ty jo, píšeš skvěle, ten začátek byl opravdu zajímavý a celé dílo bylo čtivé od začátku až do konce :-) Určitě pokračování, jsem napjatá!!!!!!!!!!!!!!!

9 Labanda © SBé Labanda © SBé | E-mail | Web | 12. dubna 2010 v 20:05 | Reagovat

zlato bodni do vosího hnízda ;-) :-D

10 pavel pavel | Web | 12. dubna 2010 v 22:11 | Reagovat

taky si myslím, že takové hádky mezi dcerou a matkou jsou ve všech rodinách...
škoda že je to tak tragické... pokračování si rád přečtu :-)

11 Labanda © SBé Labanda © SBé | E-mail | Web | 13. dubna 2010 v 2:42 | Reagovat

no že váháš už tu mělo být pokračování takže koukej ho sem napísat nebo mi ho aspon budeš muset poslat emailem :-D ;-) protože já skoro nečtu jen na blocích a tohle chci začíst číst od začátku až do konce, takže pokračování už dnes doufám ;-) zlatko musím vědět, jak se tohle skončí ;-) kuju :-)

12 Tomáš Tomáš | Web | 13. dubna 2010 v 20:57 | Reagovat

Chybíš tady.Co se dějě?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama